Konference Samosprávy: Voda – kůrovec – finance.

V oblasti životního prostředí je jedním z nejvážnějších témat poslední doby sucho a kůrovec. Snaha o udržení vody v krajině s ochranou lesů před škůdci přímo souvisí – nedostatkem vláhy oslabený porost je málo odolný škůdcům. A bez potřebných financí, jak všichni víme, lze jen velmi těžko realizovat potřebná opatření.

„Voda – kůrovec – finance“ v areálu brněnské Ekonomicko - správní fakulty Masarykovy univerzity. Konference jsem se s velkým zájmem zúčastnil, protože se těmito tématy zabývám jako místopředseda Výboru pro životní prostředí, venkov a zemědělství Zastupitelstva Pardubického kraje, jako člen Pracovní skupiny pro životní prostředí a zemědělství Sdružení místních samospráv ČR a člen Programové komise Zemědělství a rozvoj venkova a Životní prostředí v hnutí STAN a v neposlední řadě i jako starosta obce Vraclav, která vlastní lesy.

Konference měla dobře zorganizovaný program. Na začátku promluvil ministr zemědělství Miroslav Toman. V průběhu dne zazněly z úst odborníků a byly diskutovány různé způsoby zadržení vody v krajině a hospodaření v lesích. Na téma dopadů sucha a klimatických změn na obce jako vlastníky lesů, s příklady dobré praxe a praktickými doporučeními obcím, jak hospodařit v lesích v období klimatických změn, vystoupili zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.

Jaká zazněla doporučení k provedení adaptačních opatření v lesích? Tak například:

• zvýšit podíl stromové vegetace v krajině na 40%

• eliminace holosečí s využitím přírodě blízkých hospodářských postupů

• přirozená obnova porostů se zdravým a pevným kořenovým systémem

• umělá obnova výběrem vhodných adaptabilních a odolných druhů dřevin

• pěstování různověkých porostů

• předčasná obnova rizikových porostů

• péče o ochranné okrajové zóny porostů

V návaznosti na tato opatření je třeba eliminovat škody způsobené zvěří a hmyzími škůdci a revidovat typologický systém lesů. Příležitostí pro zvýšení retenční schopnosti krajiny je pěstování rychle rostoucích dřevin. Stávající porosty jsou možná přizpůsobené současným klimatickým podmínkám, jde však o to, aby byly schopny přizpůsobit se i podmínkám budoucím. Neexistuje jeden univerzální typ lesa, který bychom mohli v procesu adaptací lesa na klimatické změny využít a je nutné se řídit lokálními podmínkami.

Pardubický kraj je krajem zemědělským a zkušenosti a výstupy konference zde mohou být dobře využitelné. Je potřeba navrátit naší krajině její přirozenou funkci. Je nutné otevřít diskuzi se zemědělci o velikosti půdních celků, o potřebné orbě, návratu k živočišné výrobě a vhodným osevním postupům. Větší zodpovědnost za stav své půdy a lesů by měli mít i jejich vlastníci, kteří si svůj majetek mnohdy nechávají znehodnocovat nešetrně hospodařícími nájemci bez vztahu k půdě a jen se snaží o co největší finanční zisk.

Je důležité, aby na klimatické změny pružněji reagovala legislativa a realizaci potřebných opatření nebrzdily zákony. Všichni, kdo mají možnost uvést do praxe potřebná opatření zabraňující postupné devastaci lesů a degradaci zemědělské půdy, by měli mít dostatek financí k jejich realizaci. A zde je nezastupitelná role státu, který musí dát hospodářům nejen jasná legislativní pravidla, ale i potřebné prostředky. Úrodná půda a zdravé lesy jsou devizou, jejíž zachování musí mít na zřeteli vláda každé země.

Autor: Oldřich Koblížek, předseda KO STAN Pardubického kraje

#aktuality #media